Buenos Aires, 10. června 2026
Po 197 letech od 10. června 1829 si vláda a lid Argentinské republiky připomínají další výročí vytvoření politického a vojenského velitelství na Malvínských ostrovech a ostrovech přilehlých k mysu Horn, což je zásadní milník v historickém, právním a politickém potvrzení našich svrchovaných práv v jižním Atlantiku.
Tento akt, nařízený Martínem Rodríguezem, guvernérem provincie Buenos Aires, formalizoval argentinskou správní strukturu v souostroví. Jmenování Luise Verneta prvním politickým a vojenským velitelem představovalo skutečný výkon suverenity, který zahrnoval legislativu týkající se rybolovných zdrojů, udělování pozemkových koncesí a zřízení stálého civilního osídlení, jehož obyvatelé žili, pracovali a budovali komunitu pod argentinskou autoritou.
Tento výkon svrchovanosti však nezačal až v roce 1829. Předcházela mu léta pokojné, veřejné a nepřetržité argentinské přítomnosti na souostroví. Malvínské ostrovy se staly součástí argentinské svrchovanosti již v samotných počátcích vlasti, dne 25. května 1810, kdy naše země vytvořila svou první národní vládu a vstoupila do společenství národů. Od tohoto zakládajícího okamžiku Argentina na základě nástupnictví států a v souladu se zásadou uti possidetis iuris převzala územní nároky, které do té doby náležely Španělsku na území místokrálovství Río de la Plata.
První vlastenecké vlády si byly vědomy, že Malvínské ostrovy tvoří součást státního území, a proto přijímaly správní akty, které dokládaly výkon jurisdikce nad souostrovím. Argentinské právo začalo na Malvínských ostrovech platit jako konkrétní projev svrchovanosti vykonávané v praxi a opřené o právní základ.
Později, v roce 1820, byl plukovník argentinského námořnictva David Jewett oficiálně vyslán na Malvínské ostrovy, aby je převzal jménem Spojených provincií Río de la Plata. Při veřejném a slavnostním aktu zde poprvé vztyčil argentinskou státní vlajku. Od tohoto okamžiku Argentina na souostroví udržovala faktickou přítomnost. Byly jmenovány úřady, přicházeli první osadníci a ostrovy se staly svědky prosperujícího a dynamického lidského osídlení pod argentinskou správou, která podporovala práci, hospodářský rozvoj a komunitní život v náročných podmínkách jižního Atlantiku.
Tento legitimní výkon svrchovanosti byl násilně přerušen 3. ledna 1833, kdy britské jednotky vyhnaly argentinské úřady i obyvatelstvo a narušily územní celistvost naší země. Po uskutečnění této uzurpace a vytlačení argentinských obyvatel Spojené království rozvinulo politiku osidlování zaměřenou na upevnění koloniální nadvlády nad souostrovím, které se nachází více než 12 000 kilometrů od metropole.
Současní obyvatelé souostroví pocházejí z této britské osídlené populace a etnicky ani kulturně se neliší od obyvatel metropole. Na rozdíl od klasických případů kolonialismu, kdy je původní obyvatelstvo podrobeno podmanění, nadvládě či vykořisťování ze strany spravující mocnosti, na Malvínských ostrovech neexistuje lid, který by byl v tomto smyslu podroben. Z tohoto důvodu mezinárodní společenství nikdy nepřiznalo obyvatelům ostrovů status „národa“ či „lidu“. Argentina zároveň zaujímala a nadále zaujímá konstruktivní postoj vůči obyvatelům ostrovů, respektuje jejich zájmy i způsob života v souladu s Prvním přechodným ustanovením naší národní ústavy.
Od onoho násilného zásahu naše země nepřetržitě uplatňuje nárok na navrácení uzurpovaného území, které podle jejího stanoviska nikdy nepřestalo patřit argentinskému lidu. V tomto neochvějném úsilí prosadit svá legitimní práva získává Argentinská republika i nadále podporu mezinárodního společenství ve svém požadavku na ukončení kolonialismu ve všech jeho formách. Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 2065 (XX), přijatá v roce 1965 bez jediného hlasu proti, uznává existenci sporu o svrchovanost a vyzývá Argentinu a Spojené království k zahájení jednání s cílem dosáhnout mírového a trvalého řešení. Na tuto výzvu navázalo dalších devět rezolucí Valného shromáždění a každoročně ji připomíná také Zvláštní výbor OSN pro dekolonizaci, stejně jako prohlášení regionálních a mnohostranných fór, mezi nimiž jsou například Organizace amerických států a MERCOSUR.
Argentinská vláda dále připomíná, že letos uplyne 50 let od přijetí Rezoluce 31/49 Valným shromážděním Organizace spojených národů, která vyzývá strany sporu, aby se zdržely zavádění jednostranných změn situace po dobu, kdy jsou ostrovy předmětem vyjednávacího procesu stanoveného příslušnými rezolucemi OSN. V důsledku toho je jakákoli jednostranná činnost zaměřená na průzkum nebo využívání obnovitelných či neobnovitelných přírodních zdrojů v oblastech dotčených sporem o svrchovanost v rozporu s mezinárodním právem a negativně ovlivňuje vyjednávací proces podporovaný mezinárodním společenstvím.
Tato rezoluce dnes získává zvláštní význam, neboť do oznámeného přijetí údajného „konečného investičního rozhodnutí“ (Final Investment Decision) zbývá jen několik měsíců. Toto rozhodnutí avizovaly společnosti Rockhopper Exploration PLC britského původu a Navitas Petroleum Development and Production Limited izraelského původu v souvislosti s rozvojem ložiska „Sea Lion“ v severní malvínské pánvi, nacházející se na moři u Malvínských ostrovů, aniž by disponovaly povoleními příslušného argentinského orgánu. Jak znovu potvrdil prezident Argentinské republiky Javier Milei, Argentina bude rozhodně reagovat na jednostranné a nelegitimní aktivity, které se snaží zasahovat do využívání zdrojů náležejících Argentincům. Jakýkoli jednostranný průzkum a těžba v oblastech, jež jsou předmětem sporu o svrchovanost, jsou podle argentinského stanoviska v rozporu s Rezolucí 2065 (XX) i souvisejícími rezolucemi Valného shromáždění a Zvláštního výboru pro dekolonizaci. Zároveň představují jednostranný a nelegitimní krok Spojeného království, neslučitelný s ustanoveními Rezoluce 31/49 Valného shromáždění.
Tohoto 10. června Argentinská republika s pevným přesvědčením, že diplomatická cesta je jediným možným prostředkem k obnovení účinného výkonu jejích legitimních svrchovaných práv, trvalého a nezcizitelného cíle argentinského lidu zakotveného v národní ústavě, znovu potvrzuje svou svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a okolními mořskými oblastmi, neboť všechny tvoří nedílnou součást jejího státního území.
V tento den hlubokého významu pro všechny Argentince národní vláda obnovuje svůj neochvějný závazek vůči otázce Malvín. Argentina nepřestane uplatňovat svůj nárok a bude i nadále využívat všechny mírové prostředky, které má k dispozici, aby Spojené království v rámci mezinárodního práva souhlasilo s obnovením bilaterálního dialogu o otázce svrchovanosti, jak požaduje mezinárodní společenství, a aby byla tato anachronická koloniální situace jednou provždy ukončena.
Z historických důvodů, na základě práva a z přesvědčení: Malvíny jsou argentinské.
