Stanoviska mezinárodních organizací a jiných regionálních fórech. 

V otázce Malvínských ostrovů vyvíjí Argentinská republika na různých fórech a v mezinárodních organizacích aktivní úsilí, aby dosáhla výslovného uznání skutečnosti, že spor o svrchovanost zahrnuje tři souostroví. Spojené království Velké Británie a Severního Irska, které si nelegitimně přivlastnilo i Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy, odkazuje striktně jen na Malvínské ostrovy, i když se jedná o jediný a nedělitelný spor o svrchovanost nad třemi souostrovími. Celý spor o svrchovanost nad třemi souostrovími byl zachycen ve formulaci o ochraně svrchovanosti, kterou Argentina a Spojené království přijaly jako provizorní dorozumění o praktických otázkách, souvisejících s jižním Atlantikem. 

Spojené národy: Valné shromáždění – Zvláštní výbor pro dekolonizaci

Malvínská otázka je projednávána na mezinárodním fóru Valného shromáždění OSN od roku 1945.

Od roku 2004 je na základě procesu oživení Valného shromáždění OSN otázka Malvínských ostrovů uváděna v stálé agendě i v Dokumentu předsednictva Valného shromáždění. O tématu lze jednat na základě předběžného oznámení členského státu, které automaticky přechází do agendy Valného shromáždění na příští rok.

Zvláštní výbor pro dekolonizaci, tvořený v současnosti 29 státy, přijímá každoročně rezoluci, jíž vedle dalších uvážení žádá obě vlády, aby posílily aktuální proces dialogu a spolupráce a znovu navázaly jednání s cílem najít v nejkratší době mírové řešení sporu o svrchovanost.

Návrh rezoluce byl tradičně záštiťován latinskoamerickými členskými zeměmi Výboru: Bolívií, Chile, Kubou, Venezuelou a od roku 2009 a 2010 také Ekvádorem, resp. Nikaraguou. Od roku 1996 návrh předkládá Chile.

Od roku 1993 se příslušné rezoluce schvalují konsenzuálně a pak jsou postoupeny Čtvrté komisi, kde jsou schváleny společně se zprávou Výboru, která se rovněž schvaluje konsensuálně, aniž by se ale jednalo o pozadí otázky. Nejnovější rezoluce byla přijata 21. června 2011.

V této souvislosti generální tajemník OSN zopakoval ve své zprávě o Druhé dekádě pro odstranění kolonialismu z 28. srpna 2010, že v případě Malvínských ostrovů Zvláštní výbor pro dekolonizaci a Valné shromáždění OSN pokračují v naléhání na zainteresované vlády, aby obnovily jednání o příslušných otázkách, včetně otázek svrchovanosti.

Kromě toho je třeba mít na zřeteli, že generální tajemník OSN má jako zplnomocněnec Valného shromáždění na starosti zprostředkovatelskou misi, která je každoročně podporována Zvláštním výborem OSN pro dekolonizaci. 

Argentina zopakovala generálnímu tajemníkovi z nejvyšší úrovně ministerstva zahraničních věcí svůj zájem na zprostředkovaném jednání. Poslední rozhovory s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem, vztahující se k otázce Malvínských ostrovů, se konaly 24. února a 24. června 2010 v New Yorku a od 12. do 14. června 2011 u příležitosti jeho návštěvy Argentiny.   

V tomto ohledu je třeba připomenout, že 6. dubna 2011 odevzdal argentinský ministr zahraničních věcí Héctor Timerman generálnímu tajemníkovi OSN nótu (A/65/812), v níž jej prezidenti a předsedové vlád členských zemí organizace UNASUR (Unie jihoamerických národů), žádají o obnovení úsilí při plnění zprostředkovatelské mise s cílem obnovit jednání směřující k nalezení mírového řešení sporu v co nejkratší době, jak byl několika rezolucemi zplnomocněn Valným shromážděním .

Ve všeobecné rozpravě 66. Valného shromáždění Spojených národů 21. září 2011 řekla argentinská prezidentka Cristina de Kirchner:

„V souvislosti s námi popsanou situací o nespravedlnosti výkonu práva veta pěti státy v Radě bezpečnosti, přijdeme na půdu Spojených národů ještě jednou a navrhneme jednu otázku rovněž existenční, a to nejen pro Argentince. Malvíny, otázka svrchovanosti nad Malvínami, je také zkouška ohněm pro tento orgán – zdali je možné plnit politiku, která je odrazem mnohostranného jednání a závazku všech členů akceptovat rezoluce tohoto shromáždění. Deset rezolucí tohoto Shromáždění vyzvalo Spojené království Velké Británie a Severního Irska a můj stát k jednání a rozhovorům o naší svrchovanosti nad ostrovy. Mějte na paměti, že Argentina nepožaduje, aby se splnila tato rezoluce se současným okamžitým uznáním svrchovanosti nad ostrovy, ne, jednoduše žádá, aby se splnila některá z deseti rezolucí Spojených národů v tomto smyslu. Snad bychom také mohli vypočítat 29 rezolucí Výboru dekolonizace, 11 rezolucí a 18 deklarací Organizace amerických států. Rezoluce, kterými také různá fóra – od iberoamerických fór UNASUR a MERCOSUR až po Setkání arabských a afrických států – a země celého světa požadují jednání o této otázce, přičemž Spojené království to systematicky odmítá učinit a zřejmě k tomuto účelu využívá své postavení člena Rady bezpečnosti s právem veta.

V roce 2013 to bude 180 let, co jsme my, Argentinci, byli vystěhováni vojenskou silou z našich Malvínských ostrovů. Příští rok tak uplyne třicet let od události, kolem které se točilo Spojené království, a jejíž obětí se stali také samotní Argentinci, trpící tehdy pod nejhorší diktaturou, kam až paměť sahá. A mě naplňuje pýchou být ve vládě, která na poli lidských práv a souzení lidí, zodpovědných za zločiny a genocidu, jde v tomto smyslu ve světě příkladem. Proto věřím, že stále se odvolávat na onu nešťastnou událost není nic víc než další z výmluv, aby se neplnily rezoluce Spojených národů. A co je horší, dnes jsou tak naše přírodní zdroje ryb a ropy zcizovány a nelegitimně přisvojovány těmi, kteří na ně nemají žádné právo. Já proto žádám všechny, aby pohlédli do zrcadla budoucího světa, kdy budou  vlastní přírodní zdroje stále větší nutností. Věřím, že není zapotřebí zdůrazňovat, že nikdo se nemůže opírat o nadvládu, nad uzemím, které je více než 14.000 kilometrů vzdáleno. Je jasné, že to je nelegitimní okupace. Ale stejně ještě jednou voláme k zodpovědnosti Spojené království, aby splnilo rezoluce Spojených národů. V těchto dnech se odehrály skutečné provokace – zkoušky řízených střel v květnu a v červenci, které byly odsouzeny i Mezinárodní námořní organizací (IMO). Chci ještě jednou přednést tomuto shromáždění a také Spojenému království argentinský zájem na jednání. Ale také je zřejmé, že uplynulo již mnoho času, a vyjádřujeme před tímto Shromážděním ochotu rozumně ještě nějaký čas vyčkat. Pokud dialog nezačne, budeme nuceni zahájit revizi dosud platné provizorní dohody s důrazem na to, že otázka svrchovanosti musí být v těchto závazcích zahrnuta.

Budete se mě ptát, na co odkazuji. Odkazuji na společnou deklaraci a výměnu nót ze 14. července 1999, kdy bylo ujednáno obnovení pravidelných týdenních letů, provozovaných společností LAN Chile mezi chilským městem Punta Arenas a Malvínskými ostrovy s jedním mezipřistáním měsíčně v argentinském městě Río Gallegos v každém směru.  

Argentina nemá v úmyslu nikomu ztěžovat situaci, ale také je spravedlivé, aby toto shromáždění a Spojené království vzaly na vědomí, že je třeba plnit tyto rezoluce. Nemůžeme jako již 180 nebo 30 let čekat, stejně jako Palestina již nemůže putovat další desetiletí, aniž by měla své místo na světě; Argentinci se nemohou stále dožadovat území, které je oprávněně jejich.“ 

Organizace amerických států

Valné shromáždění Organizace amerických států každoročně schvaluje dokument – od roku 1982 v podobě rezoluce a od roku 1993 v podobě deklarace – který stanovuje, že otázka Malvínských ostrovů setrvává v trvalém zájmu západní polokoule. Dokument vyzývá Argentinu a Spojené království k obnovení jednání s cílem najít v co nejkratší době mírové a konečné řešení sporu o svrchovanost; vyjadřuje své uspokojení nad opětovným potvrzením vůle argentinské vlády nadále zkoumat všechny možné cesty k mírovému řešení sporu, obzvláště s ohledem na obyvatele Malvínských ostrovů; a stanoví pokračovat v šetření otázky až do jejího definitivního vyřešení.

Poslední vyjádření tohoto typu se uskutečnilo 7. června 2011 během 41. etapy zasedání OAS. Od 37. etapy zasedání Valné shromáždění výslovně deklaruje, že spor o svrchovanost mezi Argentinou a Spojeným královstvím zahrnuje „Malvínské ostrovy, Jižní Georgii, Jižní Sandwichovy ostrovy a je obklopující mořské prostory.“ 

Iberoamerické summity

Iberoamerické summity, na kterých se scházejí prezidenti a předsedové vlád 19 iberoamerických států, Španělska a Portugalska, od roku 2000 každoročně opakují – prostřednictvím zvláštního komuniké – nutnost, aby Argentina a Spojené království obnovily v co nejkratší době jednání směřující k rychlému nalezení řešení sporu o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a přilehlými mořskými prostory v souladu s rezolucemi Spojených národů, Organizace amerických států a ustanoveními a cíli Charty OSN, včetně principu územní celistvosti.

Komuniké vydané na 21. Iberoamerickém summitu, konaném od 28. do 29. října 2011 v paraguayské metropoli Asunciónu, opakuje obvyklou deklaraci a zdůrazňuje, že jednostranné aktivity ve sporné zóně, zahrnující průzkum a těžbu obnovitelných i neobnovitelných přírodních zdrojů a provádění vojenských cvičení včetně odpalování řízených střel z Malvínských ostrovů, jsou v rozporu s rezolucí 31/49 Valného shromáždění OSN a neslučitelné s hledáním mírového a konečného řešení sporu. Také zdůrazňuje opakované rezoluce Valného shromáždění OSN, které naléhají na generálního tajemníka, aby prosadil zprostředkovatelskou misi s cílem obnovení jednání směřujících k nalezení mírového řešení příslušného sporu v co nejkratší době.

MERCOSUR

25. června 1996 členské státy MERCOSUR, Bolívie a Chile vyjádřily v Deklaraci z Potrero de los Funes jasnou podporu legitimním argentinským právům ve sporu o svrchovanost, vztahující se na otázku Malvínských ostrovů. Takto regionální blok dal jasné poselství o nutnosti dosažení řešení sporu. Tato podpora byla zopakována v Deklaraci z Asunciónu 15. června 1999 a nadále je projevována prostřednictvím společných komuniké prezidentů členských a přidružených zemí MERCOSUR, vydávaných každého půl roku u příležitosti schůzí Výboru společného trhu MERCOSUR.

Je třeba zdůraznit, že zmíněná komuniké od roku 2005 mimo jiné opakují, že úsilí považovat Malvínské ostrovy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy za země a území, na která lze aplikovat čtvrtou část Smlouvy o fungování Evropské unie a prováděcí Rozhodnutí o přidružení zámořských území, se jeví neslučitelnými s existencí sporu o svrchovanost nad takovými souostrovími.

Argentinská prezidentka a prezidenti členských a přidružených zemí MERCOSUR se sešli 3. srpna 2010 v argentinském městě San Juan u příležitosti 39. schůze Rady společného trhu, aby mimo jiné vydali nové společné komuniké a vypracovali zvláštní deklaraci odmítající průzkum neobnovitelných přírodních zdrojů na argentinském kontinentálním šelfu, který provádí Spojené království. Prostřednictvím deklarace se zavázali v souladu s mezinárodním právem, námořním právem a vzájemnými národními normami neusnadnit působnost lodí, které mají za přímý cíl ložiska ropy a zemního plynu a dotýkají se tak práv Argentinské republiky na jejím kontinentálním šelfu.

17. prosince 2010 vydaly členské a přidružené země MERCOSUR v argentinském městě Foz de Iguazú na podporu Argentiny nové společné komuniké a také zvláštní deklaraci, ve které zopakovaly odmítnutí průzkumu a těžby obnovitelných i neobnovitelných přírodních zdrojů  Spojeným královstvím na argentinském kontinentálním šelfu. Jejím prostřednictvím a v rámci mezinárodních dohod země opětovně potvrdily svůj závazek informovat argentinskou vládu o lodích nebo námořních zařízeních s nákladem určeným k těžebním aktivitám ložisek ropy a zemního plynu na argentinském kontinentálním šelfu, které plují na trasách, jež zahrnují Malvínské ostrovy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. Také znovu potvrdily závazek (rozhodnutím UNASUR) přijmout v souladu s mezinárodním právem a příslušnou interní legislativou všechny možné prostředky k tomu, aby bylo zabráněno přístupu lodí plujících pod ilegální vlajkou ostrovů do přístavů těchto zemí. Rovněž vyjádřily svůj odpor k britským vojenským cvičením na Malvínských ostrovech a schválily deklarace MERCOSUR, UNASUR, Skupiny z Ria a Iberoamerických summitů. 

U příležitosti 41. schůze Rady společného trhu a summitu prezidentů zemí MERCOSUR, konaném ve městě Asunción 28. a 29. června 2011, členské a přidružené země MERCOSUR rezolutně odmítly politováníhodná prohlášení britského ministra obrany týkající se umístění bojových letadel a námořních sil v oblasti Malvínských ostrovů. Potvrdily, že citovaná prohlášení znovu projevují postoj, jenž je v protikladu s pevným rozhodnutím regionu připojit se k Argentinské republice v jejím soustavném hledání mírového řešení sporu o svrchovanost cestou dialogu, a zopakovaly svou podporu legitimním a nepromlčeným právům Argentinské republiky na Malvínské ostrovy, Jižní Georgii, Jižní Sandwichovy ostrovy a je obklopující mořský prostor.

20. prosince 2011 u příležitosti 42. schůze Rady společného trhu a summitu prezidentů zemí MERCOSUR v Montevideu prezidenti členských a přidružených států MERCOSUR zopakovali závazek v souladu s mezinárodním právem a příslušnou interní legislativou  zabránit všemi dostupnými prostředky přístupu lodí plujících pod ilegální vlajkou Malvínských ostrovů do přístavů těchto zemí. Také stanovily, že lodím, jimž byl již dříve odmítnut vstup do některého z přístavů regionu, by mělo být zamezeno v žádosti o přístup do dalších přístavů ostatních členských a přidružených států MERCOSUR, pokud tyto lodě ponesou zmíněnou vlajku. V opačném případě budou na takovou loď aplikována opatření dle  prvního odstavce současné deklarace v souladu s mezinárodním právem a příslušnou interní legislativou. 

ALADI

Rada ministrů zahraničních věcí Asociace latinskoamerické integrace (ALADI) přijala 11. března 2008 v uruguayském Montevideu deklaraci na podporu „legitimního práva Argentinské republiky ve sporu o svrchovanost v tzv. otázce Malvínských ostrovů a ratifikuje regionální zájem, aby vleklý spor o svrchovanost mezi Argentinskou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o Malvínské ostrovy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy dospěl v co nejkratší době k řešení v souladu s příslušnými rezolucemi OSN a OAS.“ 

Jihoamerické summity

První jihoamerický summit přijal následující Deklaraci o Malvínách: „Summit prezidentů Jižní Ameriky, konaný v Brasílii od 31. srpna do 1. září 2000, konstatuje, že v jižním Atlantiku dosud přetrvává koloniální stav Malvínských ostrovů. Přesvědčen o tom, že udržení koloniálního stavu je neslučitelné s ideály míru, bezpečnosti a spolupráce na subkontinentu, se summit prezidentů shoduje na nutnosti obnovení jednání oběma stranami s cílem nalezení mírového a trvalého řešení sporu o svrchovanost v co nejkratší době, ve shodě s příslušnými rezolucemi OSN a OAS“. Třetí jihoamerický summit, který se sešel v Cuzcu 8. prosince 2004, zopakoval v podobných termínech svou podporu legitimním argentinským právům. 

Jihoamerické společenství národů

Prezidenti, kteří se sešli na druhém summitu hlav států Jihoamerického společenství národů, konaném v bolivijské Cochabambě 9. prosince 2006, zopakovali svou podporu legitimním právům Argentinské republiky ve sporu se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, a důrazně motivovali obě strany, aby obnovily jednání s cílem najít v co nejkratší možné době spravedlivé, mírové a konečné řešení sporu o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a přilehlým mořským prostorem v souladu s příslušnými rezolucemi a deklaracemi Valného shromáždění, Zvláštního výboru dekolonizace a Organizace amerických států. 

První jihoamerický energetický summit

Rozhodnutí argentinské vlády prohlásit za ukončenou provizorní dohodu o ropě a zemním plynu bylo podpořeno dvanácti státy, které se účastnily I. Jihoamerického energetického summitu, konaného na venezuelském ostrově Isla Margarita, kde 17. dubna 2007 Argentina, Uruguay, Kolumbie, Venezuela, Paraguay, Ekvádor, Chile, Guayana, Surinam, Peru, Brazílie a Bolívie podepsaly „Prezidentskou deklaraci o Malvínských ostrovech.“ Jejím účelem bylo potvrdit podporu legitimním právům Argentinské republiky ve sporu se Spojeným královstvím o svrchovanost nad ostrovy a podpořit argentinské rozhodnutí týkající se  provizorní dohody. 

Unie jihoamerických národů (UNASUR)

UNASUR je organizace založená v roce 2008 za účelem nahrazení Společenství jihoamerických národů. Prezidentské summity vydávají od roku 2009 komuniké, která opakují podporu legitimním právům Argentinské republiky ve sporu se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, a připomínají trvalý regionální zájem na tom, aby vlády Argentinské republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska obnovily jednání s cílem najít mírové a konečné řešení sporu o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a přilehlým námořním prostorem v souladu s příslušnými rezolucemi a deklaracemi Organizace spojených národů a Organizace amerických států. Vyzdvihují v tomto smyslu trvalý konstruktivní postoj a schopnost argentinské vlády dosáhnout prostřednictvím jednání definitivního řešení této anachronické koloniální situace na americké půdě. Kromě toho prohlašují, že začlenění Malvínských ostrovů, Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů do režimu přidružených zemí a zámořských území Evropské unie je neslučitelné s legitimními právy Argentinské republiky a s existencí sporu o svrchovanost nad danými souostrovími.

„Deklarace o otázce Malvínských ostrovů“, vydaná 4. května 2010 v Los Cardales v provincii Buenos Aires, mimo jiné odmítá aktivity průzkumu neobnovitelných přírodních zdrojů na argentinském kontinentálním šelfu, které vyvíjí Spojené království Velké Británie a Severního Irska v otevřené opozici k výkladu Rezoluce 31/49 Valného shromáždění OSN, jež naléhá na obě strany, aby se zdržely přijímání rozhodnutí, majících za následek zavedení jednostranných úprav za situace, kdy ostrovy procházejí procesem doporučeným Valným shromážděním.

UNASUR vydalo 12. října 2010 Deklaraci o vojenských aktivitách Spojeného království na Malvínských ostrovech, která odmítá uskutečňování těchto cvičení, jež se zcela protiví politice regionu směřující k vyhledání řešení sporu mírovou cestou v souladu s výzvami mezinárodního společenství a výkladem Rezoluce 31/49 Valného shromáždění OSN.

V Deklaraci o spolupráci ve věci významných pohybů lodí ve směru na Malvínské ostrovy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy, vydané na čtvrtém summitu, konaném 26. listopadu 2010 v metropoli Guayany Georgetownu, se členské státy UNASUR  dohodly na přijetí – v souladu s mezinárodním právem a příslušnými interními zákony – všech dostupných prostředků, aby se zabránilo vstupu lodí, plujících pod ilegální vlajkou Malvínských ostrovů, do přístavů těchto zemí. Také se v rámci platných mezinárodních dohod zavazují k informování argentinské vlády o lodích nebo námořních zařízeních plujících ve směru na Malvínské ostrovy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy s nákladem určeným k průzkumu ložisek ropy a zemního plynu a/nebo k ilegální těžbě na argentinském kontinentálním šelfu. Tímto způsobem lze zmíněným aktivitám předejít, nebo se jim vyhnout.  

6. dubna 2011 odevzdal ministr zahraničních věcí Héctor Timerman generálnímu tajemníkovi OSN nótu (A/65/812) podepsanou hlavami států a vlád členských zemí UNASUR, jejímž prostřednictvím jej žádají o obnovení úsilí v plnění zprostředkovatelské mise k obnovení jednání směřujících k nalezení mírového řešení příslušného sporu v co nejkratší době, jak jej zplnomocnilo Valné shromáždění následnými rezolucemi.

29. října 2011 v paraguayské metropoli Asunciónu členské státy UNASUR v reakci na komuniké britských vojenských sil k přemístění fregaty HMS Montrose do jižního Atlantiku na období šesti měsíců za účelem poskytnutí “zklidňující přítomnosti v regionu” a ochrany britských zájmů, zopakovaly své odmítnutí britské vojenské přítomnosti na Malvínských ostrovech, Jižní Georgii, Jižních Sandwichových ostrovech a v přilehlých mořských prostorech a stejně jako v dřívějších deklaracích vyjádřily pevnou podporu legitimním právům Argentinské republiky ve sporu o svrchovanost se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. 

Systém středoamerické integrace (SICA)

Na mimořádné schůzi prezidenta Argentinské republiky s hlavami států a vlád Střední Ameriky, Dominikánské republiky a Belize, konané v hlavním městě Kostariky San José dne 4. prosince 2000, byla vydána Společná deklarace, jejíž odstavec 27 potvrzuje nutnost, aby vlády Argentinské republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska obnovily v co nejkratší době jednání, směřující k nalezení rychlého řešení sporu o svrchovanost v otázce Malvínských ostrovů v souladu s ustanoveními, cíli a rezolucemi OSN a OAS, včetně principu územní celistvosti. 

Summity zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CALC)

Prezidenti a předsedové vlád zemí Latinské Ameriky a Karibiku se sešli 16. a 17. prosince 2008 v brazilském městě Salvador u příležitosti summitu zemí Latinské Ameriky a Karibiku o integraci a rozvoji. Zopakovali, že otázka Malvínských ostrovů tvoří trvalé téma zájmu na západní polokouli, a potvrdili nutnost, aby vlády Argentinské republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska co nejdříve obnovily jednání o sporu o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a přilehlými mořskými prostory s cílem najít mírové řešení dlouhodobého sporu v rámci příslušných rezolucí Valného shromáždění OSN a Zvláštního výboru dekolonizace, stejně jako opakovaných rezolucí a deklarací o tomtéž tématu, schválených Valným shromážděním Organizace amerických států. 

Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC)

Zvláštní komuniké o Malvínských ostrovech

Hlavy států a předsedové vlád zemí Latinské Ameriky a Karibiku, kteří se sešli 3. prosince 2011 v metropoli Venezuelské bolívarovské republiky Caracasu v rámci Summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), opakují svou pevnou podporu legitimním právům Argentinské republiky ve sporu o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a přilehlým mořským prostorem, a trvají na stálém zájmu zemí regionu na tom, aby vlády Argentinské republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska obnovily jednání s cílem nalézt mírové a konečné řešení zmíněného sporu v souladu s příslušnými vyjádřeními Organizace spojených národů (OSN) a Organizace amerických států (OAS), a to tak, jak to daly najevo v dřívějších deklaracích Skupiny z Ria a Summitu zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CALC), zejména summitu v mexickém Riviera Maya ze dne 23. února 2010, které tvoří historický souhrn CELAC.

Také opakují důležitost dodržování stanoviska vytyčeného Rezolucí 31/49 Valného shromáždění OSN, které naléhá na obě strany, aby se zdržely přijímání rozhodnutí, jež mají za následek zavedení jednostranných úprav za situace, kdy ostrovy procházejí procesem doporučeným Valným shromážděním.

Podtrhují trvalý konstruktivní postoj a připravenost argentinské vlády dosáhnout cestou jednání mírového a konečného řešení této anachronické koloniální situace na americké půdě.

Prezidenti, prezidentky a premiéři Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC) instruují prozatímní předsednictví, aby požadalo generálního tajemníka OSN pana Bana Ki-moona o obnovení úsilí při plnění zprostředkovatelské mise, jíž jej pověřilo Valné shromáždění prostřednictvím následných rezolucí, s cílem obnovení jednání směřujících k nalezení mírového řešení příslušného sporu v co nejkratší době, a žádá jej o zprávu o pokroku dosaženém při plnění této mise.

Prezidenti, prezidentky a premiéři CELAC děkují za opatření prozatímního předsednicví. 

Skupina z Ria 

Skupina z Ria se vyjadřuje k otázce Malvínských ostrovů od roku 1993. Vydává deklarace podpory legitimním právům Argentiny ve sporu o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a přilehlými mořskými prostory. Deklarace také vyjadřují, že zahrnutí ostrovů jižního Atlantiku do režimu přidružení k Evropské unii je neslučitelné s existencí sporu o svrchovanost nad zmíněnými ostrovy.

Pokud je otázka Malvínských ostrovů projednávána Výborem dekolonizace OSN, jménem Skupiny promlouvá zástupce země, která v daném roce zastává předsednictví Skupiny.

15. října 2010 Skupina z Ria vydala v Santiagu de Chile Deklaraci o vojenských aktivitách Spojeného království na Malvínských ostrovech. Šlo o reakci na  zprávu odeslanou argentinským úřadům 8. října 2010 britskými vojenskými silami, v níž informovaly o projektu odpálení řízených střel z území Malvínských ostrovů. Skupina z Ria odmítá realizaci zmíněných cvičení, která jsou v protikladu k regionální politice hledání řešení sporu mírovou cestou v souladu s výzvami mezinárodního společenství a Rezolucí 31/49 Valného shromáždění OSN. 

II. Summit Jižní Amerika – Afrika

Summit se konal na venezuelském ostrově Isla Margarita od 26. do 27. září 2009 a vydal deklaraci naléhající na Spojené království a Argentinu, aby pokračovaly v jednání s cílem nalézt spravedlivé mírové a konečné řešení sporu ohledně svrchovanosti nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a přilehlým mořským prostorem v souladu s příslušnými rezolucemi OSN a dalších regionálních a mezinárodních organizací. 

Summity jihoamerických a arabských zemí

Od roku 2005 obsahují deklarace summitů jihoamerických a arabských zemí odstavec, ve kterém vyzývají obě strany k obnovení jednání za účelem dosažení mírového a konečného řešení sporu o svrchovanost ve věci Otázky Malvínských ostrovů a prohlašují, že zahrnutí ostrovů jižního Atlantiku do režimu přidružení k Evropské unii je neslučitelné s existencí sporu o svrchovanost nad zmíněnými ostrovy. Nejnovější deklarace hlav států a předsedů vlád jihoamerických a arabských zemí byla vydána 31. března 2009 v katarské metropoli Dauhá. 

Zóna míru a spolupráce jižního Atlantiku

Zóna míru a spolupráce jižního Atlantiku byla založena v roce 1986 zeměmi západního pobřeží Afriky a jihoamerickými státy, jejichž pobřeží omývá jižní Atlantik. Těchto 24 zemí hledá formy regionální integrace a spolupráce. Na summitu, konaném od 18. do 19. června 2007 v angolské metropoli Luandě, členské země vypracovaly deklaraci vyzývající Argentinu a Spojené království k obnovení jednání o otázce Malvínských ostrovů v souladu s Rezolucí 2065 (XX) Valného shromáždění a s dalšími příslušnými rezolucemi OSN za účelem nalezení mírového a trvalého řešení sporu o svrchovanost v co nejkratší době. 

Skupina 77 a Čína

V deklaraci hlav států a předsedů vlád členských států Skupiny 77 a Číny, kteří se sešli od 14. do 16. června 2005 v katarské metropoli Dauhá u příležitosti Druhého summitu, byla potvrzena nutnost obnovení jednání vlád Argentinské republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v souladu s principy a cíli Charty OSN a příslušnými rezolucemi Valného shromáždění s cílem co nejdříve nalézt mírové řešení sporu o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, který vážně poškozuje ekonomické možnosti Argentinské republiky.

Ministři zahraničních věcí členských států Skupiny 77 a Číny se sešli 23. září 2011 v sídle OSN v New Yorku a u příležitosti 35. každoročního summitu se vyslovili v tomtéž smyslu, když mimo jiné znovu potvrdili nutnost, aby se obě strany zdržely přijímání rozhodnutí, zahrnujících zavedení jednostranných úprav za situace, kdy ostrovy procházejí procesem, doporučeným Valným shromážděním.

Otázka Malvínských ostrovů v rámci Evropské unie

Malvínské ostrovy, Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy a Argentinský antarktický sektor nejsou zámořskými územími Evropské unie.

Římská smlouva z roku 1957, zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS), stanovila ve své Čtvrté části zvláštní výnosy ohledně přidružení určitých neevropských zemí a zámořských území, vyjmenovaných v tehdejším Dodatku 4 (Dodatek II v pozdějších smlouvách).

Smlouva o přistoupení Spojeného království k Evropským společenstvím, která vstoupila v platnost 1. ledna 1973, včlenila do dodatku Země a zámořská území Velké Británie také argentinská území „Malvínské ostrovy a dependence“ (Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy) a tzv. „Britské antarktické území“.

První protest argentinské vlády se uskutečnil 6. července 1972 u každého ze signatářských států Smlouvy o přistoupení Spojeného království k Evropským společenstvím (ES), s výhradou vůči začlenění součástí argentinského území do Dodatku 4 Římské smlouvy. 

Účelem přidružení, které zůstalo dodnes nezměněno, je podpora ekonomického a společenského rozvoje zámořských zemí a území a upevnění úzkých hospodářských vztahů mezi nimi a Evropskou unií celkově. 

Tento režim přidružení se vztahuje pouze na neevropské země a území, která udržují zvláštní vztahy s Dánskem, Francií, Nizozemskem a Spojeným královstvím. Zámořská země a území (včetně argentinských území protiprávně okupovaných Spojeným královstvím) netvoří součást Evropské unie a proto nejsou předmětem komunitárního práva. Jsou pouze  přidruženy k EU na základě zvláštních vztahů, které udržují se státy výše uvedenými. 

Lisabonská smlouva zavedla jisté úpravy existujících smluv (smlouva o Evropské unii,a  Zakládající smlouva ES), které jsou nadále v platnosti. Reformované smlouvy se jmenují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie a nemají ústavní charakter.

Co se týče „Přidružení zemí a zámořských území“, Lisabonská smlouva pouze stanovila úpravy, které ale neumožňují zásadní změny. Proto nebyly možné změny ani ve smlouvě, ani v seznamu zemí a zámořských území,  a z toho důvodu Argentina nadále protestuje.

Když Lisabonská smlouva vstoupila dnem 1. prosince 2009 v platnost, Argentina předložila nové odmítnutí snah o začlenění částí národního území – Malvínských ostrovů, Jižní Georgie, Jižních Sandwichových ostrovů a Argentinského antarktického sektoru – do seznamu území, na která se vztahuje režim přidružení, stanovený ve čtvrté části Smlouvy o fungování Evropské unie (Dodatek II zmíněné smlouvy).

Argentinská území, která jsou předmětem sporu o svrchovanost, uznaného Spojenými národy, se nacházejí v obzvláště složité situaci, lišící se od situace ostatních zemí a zámořských území, což se musí odrazit v tom, jak s nimi zachází Evropská unie. Jejich budoucnost je tedy nerozlučně spojena s řešením sporu o svrchovanost mezi Argentinou a Spojeným královstvím.